Perličky z ordinací a škol

Perličky z ordinací a škol

Následující věty si vyslechli rodiče, kteří přišli k psychologovi nebo jinému lékaři s podezřením, že má jejich dítě autismus. Většina výroků je z let 2012 až 2016. Možná vám pomohou, až je uslyšíte z úst jakéhokoliv lékaře, pedagoga, posudkáře,…, budete hned vědět, že nejste hyperprotektivní matka, ale je před vámi „odborník“, který o autismu zná jen pověry. O těch nejznámějších mýtech už jsme psali v textu Autismus není móda od psycholožky Veroniky Šporclové z NAUTISU. Někteří lékaři dokonce rozporují diagnózu, kterou dítě dostane u jiného odborníka. Také když dospělý přijde sám s podezřením, že má zřejmě autismus, může se setkat s velmi netaktními poznámkami. Na závěr najdete i pár perliček od pedagogů. Děkuji členům všech facebookových skupin o PAS a ADHD, které se o své zážitky podělili.

Veď jemu nič nieje, vysoký, usmiaty, zdravý chalan, a že nerozpráva z hocikým, to ani ja.

Ordinování na základě mýtu: Autista je retardovaný

V mých 22 letech mi řekl psychiatr: Vy nemůžete mít Aspergerův syndrom (AS), to byste nestudovala vysokou školu.

Vaše dcera nemůže být AS, když říká básničku. (neuroložka)

Ordinování na základě mýtu: Autisté jsou všichni stejní

Já to taky vidím spíš na to ADHD než autismus. (Psychiatrička po té, co jsme na ní 3/4 hodiny čekali v čekárně a pak si v ordinaci syna dalších 10 minut nevšímala a on si začal krátit dlouhou chvíli prohledáváním skříní.)

Psycholožka se mě zeptala, jestli jsem někdy viděla autistu a zda si opravdu myslím, že jsem autista a smála se u toho. (Později jsem byla jinde diagnostikována jako autistka.)

Hraje si s panenkami, to je normální, tak není autistka.

Ordinování na základě mýtu: Kdyby se víc snažil, tak by byl normální

Já bych diagnózu autismu dala jen těm opravdu těžkým případům. (Synova první psycholožka).

V naší jedné prestižní nemocnici na diagnostickém pobytu zpochybnili u dcery diagnózu AS. Prý je to porucha chování a ADHD. Podle nich se měla víc snažit. Zakazovali jí stereotypní pohyby a deptali ji s tím.

Ordinování na základě mýtu: Autista je jako Rain Man nebo Sheldon Cooper

O synovi v 9 letech pan doktor prohlásil, že není AS, protože AS jsou jako Sheldon z Teorie velkého třesku.

Nevyzerá, že je autistka. Ja som videl film Rain Man a ona je iná.

Ordinování na základě pověry: Autismus musí být vidět

Váš syn nemůže mít AS, vždyť je to takový hezký kluk 😉

Syn je Asperger, to není možné? Vždyť vypadá normálně a je moc pěkný kluk (pediatrička na 9-leté prohlídce).

On že má autismus? Nevypadá na to.

To AS není, protože ten vypadá úplně jinak.

Taka pekná a autistka? To nepasuje.

Ordinování na základě mýtů: Autista nemluví a nemá oční kontakt

Ta rozhodne nema AS, to by neměla oční kontakt, řekla nám psycholožka. Když se dcera zasekla a nechtěla už pojmenovavat obrázky, tak nám sdělila, že má problém s pamětí 🙂

Nemôže byť autista lebo sa nevyhýba očnému kontaktu. Autista sa vraj nepozrie nikomu do očí.

Moje obvodní lékařka: Autismus nemáte, jednu takovou tu mám a je na vozíku a nemluví.

Nemůže být autista, vždyť se dívá, kam ukazuji. (doktorka neuroložka ukazovala na obrázek na zdi). Nevěřila, když jsem jí řekla, že umí číst (byly mu necelé čtyři roky). Otevřela knížku a kluk nic. Tak jsem ukázala na obrázek a řekla, že tam je napsané miska s ovocem. Začal se vztekat, že tam je napsané košík s třešněmi :-). Pak už neuroložka jeho diagnózu nerozporovala 🙂 Bylo to ve fakultní nemocnici a byli u toho i medici a docela zírali. (hlavně na to čtení, protože kluk do té chvíle neřekl ani slovo, žádný oční kontakt neměl.).

Nemůže mít PAS, protože je komunikativní, má rád lidi a udrží oční kontakt.

Má oční kontakt a nemá monotonní hlas, proto nemůže být PAS.

Ordinování na základě mýtu: Vyroste z toho, to není autismus

Maminko, z toho vyroste, než půjde do školy. Jiný doktor: To má jen takovou první pubertu. Z toho vyroste. A další: On vás svými stereotypy šikanuje, nenechte si to líbit. :(Náš syn má dětský autismus, ze kterého nevyrostl.)

Jeden doktor chtěl, abych pochopila něco z oblasti sociálna a empatie. Nechápala jsem a on křičel: “Jak to můžete nechápat, když máte vysokou školu, to by pochopil úplný blbec! Vy jenom děláte, že nechápete!” AS podle něj nemám, jenom se na to vymlouvám. (Mám dvě diagnózy.)

Vaše dcera celkem normálně mluví, přijde se pomazlit, když ona sama chce. Stereotypní pohyby dělá jen naschvál, aby nemusela poslechnout. Má nekvalitní oční kontakt, ale má ho, tak není autistka. Jak jste si ji vychovala, takovou ji máte. 😜  Paní psycholožka pak ještě dodala, že spánkové poruchy vyroste (nevyrostla).

MUDr. na pohotovosti: Má autismus? To nic není, on z toho vyroste.

Ordinování na základě mýtu: Autisté nemají rádi doteky a nemají emoce

Vaše dcera není AS, protože se nechce učit emoce. Autisté, které emoce učím, jsou lační po tom naučit se porozumět emocím neurotypiků. Nechtějte, aby měla vaše dcera AS, nemohla by si udělat ani řidičák. (Jako bychom si mohli vybrat, jak zdravé budeme mít dítě).

Nemůže být autista, když vás bez problémů obejme, autisté nesnáší dotek… ( psycholožka, syn tehdy 7 let)

Ordinování na základě mýtu: Autismus je jen móda

Mně před pár týdny obvodní lékař, jinak velmi inteligentní, sečtělý a schopný doktor řekl, že je dnes na každý problém nějaká diagnóza místo toho, aby rodiče pořádně vychovávali děti. “Autismus bych vyloučil z důvěryhodného pole medicíny,” ještě dodal.

Psychiatrička mi povedala, že to je to iba módna diagnóza a že načo sa chcem nechať diagnostikovať (toto druhé po mne takmer štekala asi polhodinu stále dookola), vraj dnes každý niečo má. A keď som vravela, že aj na pohovore ma hneď odsúdia už len kvôli tomu, ako pôsobím a že som aj plachá a že ma vyčerpáva byť s ľuďmi, tak mi navrhla, aby som skúsila robiť hostesku. To bolo tak absurdné, že som vôbec nevedela, ako na to reagovať.

Bolo mi povedané, že nie som autistka, že to dnes je každý druhý (kiežby).

Sebediagnostika? A za křivým úsměvem schovaný význam: “zase nějaká blbka, co si hledá diagnózy na netu”.

Co jste to za matku, že jdete tak pozdě!

5let jsem chodila za pediatrem, že bych chtěla doporučneí k dětskému psychiatrii, že vůbec nespí atd., ale byla jsem pro ni jen hysterická matka, tak jsem ji obešla. Pak mi jedna psycholožka řekla, že jsem si ji blbě vychovala. Nakonec jsme se na EKG dozvěděla, že je dcera autista jak vyšitej, proč to neřeším už dávno (bylo jí sedm let).

Pořád jsem poukazovala na to, že něco je divně. A vždy mě dotyčný lékař uzemnil, že moc sleduju svoje dítě. Za půl roku mi jiný řekl, co jsem to za matku, že jdu tak pozdě.

Na dětské psychiatrii v nemocnici, kam jsme šli s žádostí o psychologické vyšetření a přinesli jsme žádanku od neurologa na podezření na spánkovou poruchu a úzkosti, nám skvělá paní během pěti minut syna diagnostikovala slovy: Žádný autismus to není, jen vyžaduje vaší pozornost a chce vás mít jen pro sebe. Vůbec jako autista nepůsobí, jinak by takhle vaší pozornost nevyžadoval.

Paní z SPC: Autismus dnes dává psycholog snad všem dětem, který se chovají trošku nestandartně, pokud máte pocit, že syn je v pohodě a doma se chová jak má, tak to vůbec neřešte a psychologa neposlouchejte 🙂

Na diagnostice mi psycholožka řekla, že jsem v podstatě moc ukecaná (na to abych měla PAS)… Tak já nevím, ale odpovídat u diagnostiky jen ano/ne by nebylo moc efektivní 🙂 Nehledě na to, že mě kdysi učila máma, že musím odpovídat v rozvitějších větách při konverzaci.

Kamarádka mi říkala, že nemůžu mít AS, protože jí někde na nějaké přednášce říkali, že všichni autisti jsou asexuální.

Nemůžete mít AS. To byste si svou odlišnost neuvědomovala. Autista by sám nikdy nemohl přijít. No já nevím, ale když nám pořád lidi říkají, jak jsme divní a pořád nás vyřazují z kolektivu, tak si toho docela všimneme, ne:-)?

Môj syn nie je autista, lebo nás rozozná, že sme jeho rodičia. (vyjadrenie posudkovej lekárky)

Zraňující věty ze škol

Paní učitelka učila před naším synem už devět žáků s AS. Dodnes je mi záhadou, jak se mohlo těch předchozích devět dětí chovat naprosto totožně 🙂

Paní ředitelko, prosím, mohla byste paní učitelku poslat na nějaký seminář o AS? Rádi jí ho i zaplatíme. Odpověď: To není potřeba. Tady za mnou je polička s odbornými knihami, může si je půjčit.

Z vašeho dítěte jste udělala nemocný. On není autista, je jenom osobnost. Já ho mám radši než vy. Pořád ho jenom taháte po testech. (Učitelka v první třídě. Ve druhé už nebyl osobnost, ale námi špatně vychované dítě bez zájmu o učení a školu. Dlouho jsem se vzpamatovávala z pocitu, že mám syna méně ráda než paní učitelka a přestala jsem ho vodit na testy. Nakonec už to nešlo a museli jsme. Má AS s poruchou opozičního vzdoru. Je to osobnost, v tom se paní učitelka nesekla. )

Paní učitelka studující dálkově pedagogiku: Ta nemá s autismem nic společného, vždyť ničím nehází. Já měla ve třídě autistu a ten když se naštval, tak se vším házel. Stačí, když jí budete důsledně vychovávat a bude v pohodě.

Učitelka v MŠ: Není autista, to by si ode mne nevzal bonbon a on si ho vzal.

Učitelka ZŠ: Jsem přesvědčená o tom, že potřebuje jen pevnou ruku. Z toho vyroste, to není žádný autismus.

Pani ucitelka tie poznamky v ziackej, ze sme nieco zabudli, syn to nerobi schvalne ma naozaj problem s kratkodobou pamatou. Odpoved: Ale vsak to vsetky deti su take. Resp. pani ucitelka decka sa mu vysmievaju a ublizuju mu. Odpoved: To ho posilni do buducna. Neurologicka: Aaale, on je autista??? To je blbost, ani sa tak nesprava.

Učitelka: Ostatní mu neubližují, on je vztahovačný. Když kolem něj někdo projde, bezdůvodně se krčí.

On je chytrý a trochu vás, maminko zkouší. (ve škole, zástupkyně ředitelky na schůzce, kam jsem přišla řešit, že učitel nedodržuje IVP a kluk je z toho vyřízený, doma se mi hroutí; stejná slova od psycholožky v PPP, která o diagnóze AS nechtěla nic slyšet, po 10 minutách rozhovoru mi řekla, že je nadaný a jen to na mě zkouší.)

Vyjadrenie od špeciálnej pedagogičky: on je iba nevychovaný, a vy ho nezvládate (diagnózu AS už mal stanovenú), na otázku, že ostatné dve deti sú predsa slušne vychované a tie zvládam, už ostala ticho. Po vetě, že u nich v špeciálnej škole všetky deti šlapú ako hodinky, sa mi už zapli radary… “Milú” špeciálnu pedagogičku som vymenila a školu musíme vymeniť tiež.

Pokud není kvalitní doktor, pak rodič – zejména matka – pokud má dítě s PAS nebo ADHD, si zjistí o tom 100x víc jak průměrný doktor.

výroky posbírala Dagmar Edith Holá / foto z Visualhunt.com (snímky volně ke komerčnímu užití)

 

Sdílejte
4 comments on “Perličky z ordinací a škol
  1. moc dobry says:

    Je to super, hodne jsem se zasmala.

  2. Krutá realita vs. nádej says:

    Vo vyššie uvedených riadkoch je zhrnutý môj doterajší život. Keď to čítam, tečú mi slzy po tvári. Mám 42 rokov, celý život chodím po psychiatroch a napriek tomu som donedávna ani netušila, že môžem mať poruchu autistického spektra. Dnes už mám tak podlomené zdravie, že som prišla aj o prácu. Som absolútne bez príjmu a tiež bez nároku na akýkoľvek príspevok. Doterajšie protichodné diagnózy psychiatrov mi znemožňujú, aby som požiadala aspoň o čiastočný invalidný, nehovoriac o tom, že v týchto veciach momentálne psychicky a fyzicky už nedokážem podniknúť žiadne kroky. A k tomu všetkému v snahe nájsť niekoho, kto by ma zdiagnostikoval ako dospelú osobu s AS, som narazila na ďalšie, pre mňa neprekonateľné prekážky. Keby nebolo ešte pár ľudí so zlatým srdcom, čo je moje veľké šťastie, a za čo týmto ľuďom nesmierne ďakujem, som bezdomovec a nemám čo jesť…
    Za celý život som sa napočúvala mnohých pre mňa bolestných vecí, a to aj od odborníkov. Po testoch u klinického psychológa mi bolo povedané: “POZBIERAJTE SA PRE BOHA! S VAŠÍM IQ SA TAKTO ZAHADZUJETE!?”
    To sú akože odborníci! Vody sa nado mnou zavreli a jediné, čo mi nakoniec ponúkli, je dožiť na psychiatrii. Ostala som so svojim problémom sama, vyčerpaná a doslova na kraji spoločnosti.
    Prečo to tu píšem?
    Nikto nechce takúto budúcnosť pre svoje dieťa!
    Chcem tu touto formou vyjadriť obrovské uznanie rodičom, ktorí vytrvalo bojujú za svoje autistické deti! Je to pre Vaše deti veľké šťastie, lebo nebyť Vás, Vášho rodičovského inštinktu a lásky, mohla by Vašim deťom hroziť aj takáto realita, akú zažívam ja. Máte to nesmierne ťažké, lebo často musíte bojovať na viacerých frontoch naraz a tam, kde by ste mali dostať odbornú pomoc… na toto ja už nemám slov…
    Ste skutoční hrdinovia!
    A. D.

    • Holyl says:

      Je to velmi smutné, co píšete. Rádi bychom přinesli Váš příběh v ATYP magazínu, pokud budete chtít.

    • Jana Doležalová says:

      Jsem rodič aspergera 33 let a připadám si jako Sisyfos. Dnes se o autismu mluví, je doslova populární.
      Když byl malý můj syn, nic takového neexistovalo. Ve škole ho nechtěli, nebo´t s ním byly problémy.
      Do zvláštní školy jsem ho nedala, ale musel dojíždět autobusem do vedlejšího města. když si vzpomenu
      na to co musel za svůj život zažít, i já, chce se mi brečet. Všechno to zvládl,ale teď má invalidní důchod a
      já potřebuji,aby se osamostatnil a odstěhoval se od nás. O tom nechce nic slyšet. Vím ale že do budoucna je to jediné řešení, jinak by nás tyranizoval v našem vlastním bytě. Nyní se ale vše
      točí kolem dětí s autistickým spektrem, ale co máte dělat s dospělým, který navíc všechno odmítá,
      to vám nikdo neporadí. Minuly nás všechny propracované výchovné postupy,takže si můj syn
      vytvořil své vlastní stereotypy, které nechce změnit. On je vlastně spokojený ale já čím dál tím
      méně. Navíc myslím na to, co bude dělat až tady my nebudeme.
      Jana

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *