Když čtení čtenáře bolí

Když čtení čtenáře bolí

Projekt Pohádky pro společné čtení se už dostal do povědomí rodičů, knihovníků, pedagogů i odborníků v pedagogicko-psychologických poradnách. Jeho cílem je vytvořit materiály, které by byly atraktivní na pohled a zároveň obsahovaly prvky, jež umožní lépe pracovat s texty čtenářům, které čtení bolí. Součástí konceptu jsou i pohádkové dílny pro školní třídy a jiné dětské skupiny, akreditovaný seminář pro pedagogy a knihovníky, jiné veřejné aktivity. Za projektem stojí bývalá učitelka češtiny, dnes autorka pohádek, copywriterka a lektorka kurzů tvůrčího psaní Alena Vorlíčková. Zeptali jsme se jí na pár otázek.

Jak se liší Pohádky pro společné čtení od jiných pohádek a pohádkových knížek?

Pohádka jako taková se nijak neliší, jen je třeba myslet na to, aby věty nebyly moc dlouhé a složité, což se u textů pro začínající čtenáře stejně běžně dělá. V našich pohádkových sešitech jsou ale úkoly před čtením, aby se malí čtenáři připravili a naladili na to, co v textu přijde. A po přečtení je čekají úkoly další, kterých ale není moc a jsou tam i takové, které mohou děti splnit lehce (nakreslit nebo vybarvit obrázek apod.) Větší pozornost je věnována taky typografické úpravě – zvýrazněná klíčová slova, větší bezpatkové písmo, barevné pozadí, krásné ilustrace…

Kde berete pro pohádky inspiraci?

Miluju klasické lidové pohádky, je v nich obsaženo všechno, co potřebuje člověk znát. Jsou to takové základy, které by dítě mělo získat a na nich pak stavět to další. Takže v lidové slovesnosti. Dětem pomáhá, když lidové pohádky dobře znají. Lépe se pak orientují, vědí, že pohádka dobře skončí, bývají tři úkoly, znají typické pohádkové postavy. Méně známé příběhy v cyklu Pohádky pro společné čtení vyprávějí o lidských vlastnostech a skutcích, ty dobré bývají odměněny a ty špatné se někdy už nepodaří úplně napravit, stejně jako v životě. Jsou to pohádky o tom, co je na světě nejdůležitější, nejkrásnější, nejvoňavější…

Konzultujete napsanou pohádku s nějakými odborníky?

Všechny texty lektoruje a i jinak náš projekt podporuje dětská psycholožka Lenka Krejčová, předsedkyně pražského DYS-centra, která s dyslektiky denně pracuje a ví, co by jim mohlo dělat problémy, co by se mělo procvičit, co jim pomáhá atd. Naší společnou ambicí je, aby pohádky byly tak přiměřeně rozsáhlé a současně dost atraktivní a propojené s dalšími aktivitami, aby se nad nimi děti s rodiči pobavili, potěšili a současně děti samy sebe utvrdily, že čtení nemusí být jen namáhavá aktivita. Lenka Krejčová říká, že mnohdy se jí stává, že čte texty i se staršími dětmi, než pro které by se zdály určené, hlavně s dívkami. Když je pohádka a obrázky zaujmou, jsme rády, že chtějí číst a vůbec neřešíme věkové kategorie. Děti s dyslexií často čtou na nižší úrovni, než která odpovídá jejich věku. Nicméně jen tím, že je ke knihám a čtení povedeme, tak jim pomůžeme, aby se “rozečetly” přiměřeně a zvládaly i náročnější texty. Proto se někdy hodí, ať čtou to, co se jim čte dobře a umí si s tím poradit. Když je budeme zahlcovat rozsáhlými texty bez obrázků, psanými malými písmenky a v tlustých knihách, mnozí z nich nakonec nepřečtou nic. To je lepší, když si někteří knihy pro starší čtou společně s rodiči a sami pro nácvik čtou to, co jim jde lépe.

Co dětem při čtení nejvíc pomáhá?

Myslím, že je důležité pro všechny děti, aby s nimi při čtení byl někdo blízký, starší a zkušenější. Dospělí mají stále méně času, děti mají svoje chytré mobily a tablety a nikdo jim nevysvětlí, jak svět kolem nich funguje po té lidské stránce. Pohádky pro společné čtení mají kromě úkolů a samotné pohádky také text pro dospělé, aby věděli, o čem pohádka je, o čem si s dětmi popovídat. Jde nám o podporu společného čtení, společně strávených chvilek, kdy rodiče (dospělí) dětem vysvětlí to, čemu nerozumějí, pomohou v těžších místech textu, vystřídají se s dítětem ve čtení. Důležitá je role průvodce, který dítě bude pozitivně ke čtení motivovat.

Připravujete novou pohádku i v letošním roce?

Za pár týdnů vyjde pohádková knížka Zakletý zámek, kterou chceme pokřtít na veletrhu Svět knihy 2017. Stejně jako loni připravujeme semináře o dyslexii pro knihovníky, pedagogy a další zájemce. Jeden z nich bude 24. března v DYS-centru v Praze, pohádkové dílny pro děti v knihovnách a školách. Už se moc těšíme na setkání se čtenáři.

Co jsou Pohádky pro společné čtení?

  • Publikace vhodné i pro práci s dětmi, které čtení bolí (dyslexie, SPUCH atd.)
  • Vlastní tištěné sešity ve speciální jazykové a typografické úpravě s půvabnými ilustracemi
  • Vlastní metodika práce vypracovaná podle současných poznatků psychologie a pedagogiky  
  • Spolupráce s odborníky z oboru psychologie a pedagogiky 
  • Pohádkové dílny pro dětské kolektivy (školní třídy, akce v knihovnách, MC a MŠ)
  • Zážitkový seminář akreditovaný MŠMT v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků

Více o autorce a jejím projektu najdete na webu Společné čtení

text Dagmar Edith Holá a Alena Vorlíčková / foto a grafika Alena Vorlíčková

 

Sdílejte

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *