Každý muž nerovná se autista aneb Kluk z kostek

Každý muž nerovná se autista aneb Kluk z kostek

Každý muž nerovná se autista, nebo ano? V takovém duchu se nesl odlehčený tón besedy ke knize Kluk z kostek. Téma knihy k tomu vybízelo, protože příběh se týká otce, který ztratil vztah se svým autistickým synem. Její recenzi Kluk z kostek aneb o jednom otci, který se bál autismu, jsme publikovali 29. ledna 2017.

Nejprve se tedy debatovalo o tom, že muži jsou neempatičtí, když opouštějí rodinu kvůli handicapovanému dítěti. Kdo zná herečku Simonu Babčákovou, umí si jistě představit, že to řekla poněkud jadrnějším slovníkem. Její slova seděla na hlavního hrdinu, otce Alexe stejně, i když on rodinu neopustil, ale byl ženou vyhozen. Byl na tolik pasivní, co se týče rodinného života, že vlastně jako by tam nebyl, i když fyzicky ano. Pro manželku byl nakonec dalším dítětem. Alex je nuceným odchodem z domova tak vhozen na cestu, na která má najít sám sebe, postavit se čelem ke svému traumatu z dětství a přestat se bát svého syna a navázat s ním vztah, i když má autismus. Čtete-li pozorně knihu, některé situace nastíní, že autistické rysy má i otec. Ale vzhledem k tomu, co prožil v dětství, se nabízí opět téma nakolik deprivace vykazuje podobné symptomy těm autistickým.

Každý muž nerovná se autista aneb Kluk z kostek 5

Michal Roškaňuk a Simona Babčáková na křtu knihy Kluk z kostek, foto Dana Kriso

Kolik autistů je skutečně?

70% autistů jsou muži (chlapci). Některé směry říkají, že autismus je extrémní mužství. Každopádně názor, že většina mužů autistické rysy vykazuje, není ojedinělý. K tomu další host besedy profesorka Strunecká poznamenala, že už se ví, že autistům chybí hormon oxytocin, a to je právě hormon empatie, lásky, péče. Samozřejmě člověk, který dostane diagnózu autismu nemá jen rysy, ale naplňuje svou odlišností tzv. triádu, která se týká komunikace, sociálního chování a představivosti.

Jedna divačka se také zeptala, jak se pozná, že má někdo autismus. Na internetu jsou testy, které si můžete vyplnit. Vzhledem k tomu, že autismus se z větší části týká mužů, pak mezi námi jich chodí více, než si myslíme. Některé formy autismu se u nás nediagnostikovaly, takže dospělý člověk to o sobě ani nemusí vědět a okolí ho bere jako podivína.

Může se autista zamilovat?

Dalším tématem, které se na besedě řešilo, zda se autista může zamilovat. Byla to jedna z otázek Alexe, zda jeho syn s Aspergerovým syndromem bude jednou umět žít v partnerství, milovat a mít rodinu. Pro důkaz se nemuselo chodit daleko, neb dalším hostem byl Michal Roškaňuk, který je známý Asperger, a má dvě děti. Podle jeho slov a koučky Gabriely Böhmové, která vede podpůrné skupiny pro rodiče dětí s PAS, je jasné, že zamilovat se může každý, těžší je, jak vztah bude budovat, prožívat a naplňovat. K tomu se připojil Jan Sokol z Nadačního fondu AutTalk, že i jemu žena říkala, že je autista. Přesto má tři děti a nebyl tím, kdo opustil autistické dítě.

Každý muž nerovná se autista aneb Kluk z kostek 2

Zleva: Michal Roškaňuk, Simona Babčáková, Jan Sokol, Anna Strunecká, Gabriela Böhmová

Matky autistických dětí jsou hřejivé a láskyplné

Jedna návštěvnice se k tomu zeptala, jak je to tedy s dotyky u autistů. Veřejnost stále žije v mýtu, že autista nesnáší doteky, nemazlí se. To opět vyvrátila Gabriela Böhmová, která sama má syna s Aspergerovým syndromem, a ten se rád mazlí a umí říkat i hezké věty své mamince. Profesorka Strunecká připomněla mýtus z 50. let, kdy se říkalo, že autistické dítě mají pouze chladné matky. Vyprávěla o tom, že když se začala před mnoha lety zajímat o autismus a poznávala rodiče těchto dětí, byla překvapená, že matky byly hřejivé, empatické a ke svým dětem se chovaly láskyplně. Michal Roškaňuk podotkl, že lidé na autistickém spektru nemají rádi nečekané doteky a od toho možná kdysi vzniklo, že je nemají rádi vůbec. Načež moderátorka připomněla, že ani ona nemá ráda nečekané doteky. Kdo by také měl?

Každý muž nerovná se autista aneb Kluk z kostek 1

Zleva: profesorka Anna Strunecká, koučka Gabriela Böhmová

Hrozí digitální demence?

V knize se Alexovi nakonec podaří se synem navázat a rozvíjet vztah přes hru Minecraft. Jasně, že je to dnes velmi ožehavé téma, protože děti sedí u počítačů pořád a hrozí jim digitální demence. Ale jde o to, zda je lepší navázat vztah i přes tu proklatou elektroniku než nemít žádný. Krom toho otec nakonec díky Minecraftu zraje sám, přestane se bát Sama brát mezi lidi, protože pochopí stejně jako jeho „aspík“, že život je dobrodružství a je potřeba stavět kostku za kostkou a dá se přeci zákeřným příšerám, které číhají, postavit. A těmi mohou být ty, co jsou venku, ale i uvnitř nás.

Od autistů se můžeme učit

Beseda se také dotkla tématu, které je dnes běžné: co nás autisté přicházejí učit, protože jejich nárůst je veliký. Simona Babčáková vyprávěla, jak ji hraní autistické ženy ve hře Kakadu vyšinulo trochu mimo normu a už se neumí tolik sociálně korigovat jako dříve. To znají rodiče i sourozenci autistických dětí dobře. Herečka se třeba na zastávce tramvaje při čtení knihy kývá a její fajn. Když to vypráví kolegům, tak to všichni zkoušejí a zjišťují, že i jim je lépe a přináší to klid. Pobavila mě představa, jak se časem všichni herci Dejvického divadla budou kývat, přejde to na jejich diváky, ti to roznesou do ulic a… Každý z nás má autistické rysy. Michal Roškaňuk se těší, až se přestanou autisté řešit, protože jich bude tolik, že už nebudou neurodiverzní nebo-li jiní, ale naopak těch běžných bude méně. Tak si tak představuji, jak půjdu na terapii k terapeutovi s vysokofunkčním autismem, který mě bude chtít léčit, protože mám neurotypický mozek, ale bude nás už jen málo, tak ho budu muset změnit na neurodiverzní.

Recenzi ke knize Kluk z kostek jsme publikovali 29. ledna 2017 zde

text Dagmar Edith Holá / foto Dana Kriso

 

Pokud chcete, aby v ATYP magazínu vycházely kvalitní články, reportáže nejen z Prahy, aby mohli dostávat honoráře ti, kteří pro vás ATYP připravují (z nichž tři lidé jsou s Aspergerovým syndromem), budeme rádi za každou částku, kterou zašlete na účet Nadačního fondu ATYP, který vznikl mimo jiné na podporu ATYP magazínu – prvního časopisu o autismu a ADHD u nás.

Náš účet Raiffeisen Bank 9756596001/5500

 

teerte tedy prosím tato pravidla jako univerzální klíč, vězte však, že osvojíte-li si tato pravidla pro chvíli nouze, velmi vám pomohou i v běžných životních situacích, kdy se dostáváte s lidmi s autismem do styku.

Sdílejte

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *