Normální autistická pohádka

Normální autistická pohádka

Není to tak dávno, co jsme psali, že je třeba podpořit lidi na autistickém spektru, pomáhat jim v právech a v tom, aby se nemuseli stydět za to, že jsou autisty, zviditelnit nejen jejich vnímání světa, ale i jejich kulturu. A ejhle, přišla nám do redakce pohádka od autistické dívky.  Hezké počtení.

O dráčkovi, který se pořád vztekal

Jednoho dne se vylíhnul dráček Ríša. Žil v rodině hodných draků, ale jako jediný se pořád vztekal. Tak například jednoho dne si hrál s ostatními draky. Hráli hru s kameny. Jeden bubnoval a ostatní chodili kolem kamenů. Když bubnovat přestal, všichni si museli sednout. Na koho nezbylo místo, vypadl ze hry.

Taková normální autistická pohádka 1

K pohádce nakreslila Veronika Jirasek (PAS).

Ríšovi to šlo, protože byl rychlý, ale jednou přece jenom prohrál a řekl: “Počkat, počkat! Přeci to nemůže být pravda. Asi se nám ztratil jeden kámen.”

Vodní dračice Amálka mu odpověděla: “Ne, promiň Ríšo. Vypadl jsi.”

Ríša si dupnul: “A nevypadl!” Začal křičet a chrlit oheň. Ostatní utekli, protože se ho báli.

Rodiče přišli, protože slyšeli řev. Zeptali se: “Co se stalo, Ríšo?”

Dráček odpověděl: “Ostatní to udělali schválně, v téhle hře jsem přece mistr.”

Maminka dračice vysvětlila Ríšovi: “Ale no tak, každý někdy prohraje nebo nedostane věc, kterou chce.”

Ríša zavrčel: “Dej mi pokoj.”

Tatínek drak usoudil, že po dobrém to nepůjde a tak Ríšu popadl do tlamy a odnesl ho do hnízda, aby se vyvztekal.

Večer společně jedli u kamenného stolu a Ríša se optal: “Mami, můžu dneska zmrzlinu?”

Maminka řekla: “Je mi líto, ale dnes nemám žádnou v lednici a už je trochu moc pozdě, abych nakupovala.”

Ríša začal dupat a vztekat se: “Chci zmrzlinu, chci zmrzlinu!” Dělal u stolu takový randál, že ho maminka poslala do pokoje a řekla mu, ať se vrátí, až se přestane vztekat.

Když Ríša vyrostl, pořád se neodnaučil vztekat kvůli maličkostem a protože už měl velkou sílu a začínal být nebezpečný, tak musel ven z jeho klanu draků. Ríša si teď říká Richard, žije sám v jeskyni a tam se vzteká, jak sám chce.

_________________________

Napsala Verča V., 11letá dívka s Aspergerovým syndromem

Sdílejte

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *