Kino v klidu vychází vstříc specifickým potřebám diváků

Kino v klidu vychází vstříc specifickým potřebám diváků

Bio Oko na pražské Letné 7. dubna zahájilo Kino v klidu. Jde o projekt Drahoslavy Kráčmarové a Alžběty Kovandové, které tak chtějí dát šanci dospělým i dětem na autistickém spektru, lidem s různými diagnostickými nálepkami jako ADHD nebo mentálním handicapem. Dát tak šanci jim samotným i jejich rodinám navštívit kino a třeba je tím i napomoci vyvést ze společenské izolace, ve které se tito lidé a jejich rodiny často ocitají. Jde o filmové projekce ve zvláštním režimu, které by se měly konat jedenkrát měsíčně a promítány by měly být hlavně rodinné filmy a pohádky.

Na projektu spolupracoval NAUTIS. Odborníci Národního ústavu pro autismus proškolili personál kina, aby zaměstnanci věděli, na jaké chování se mají připravit. Pořadatelé uvažují o tom, že by projekt rozšířili také do dalších měst v ČR. Projektu Kino v klidu také předcházel dotazník na sociálních sítích. Mnoho maminek si po první návštěvě Kina v klidu pochvalovalo, že si ho opravdu užily v klidu, protože nemusely řešit, jestli pobíhání či křičení dětí někoho ruší.

A jaká první projekce Kina v klidu byla?
Kino v klidu vychází vstříc specifickým potřebám diváků 3Představte si sobotní odpoledne rodiny s dětmi. Větší děti sedí u televize a sledují pohádku, menší občas přisednou a dívají se s nimi, ale v nepravidelných intervalech odbíhají a zase se vrací, nebo taky ne, babička vstává z křesla, aby pomohla najít zakutálenou láhev batolete, které maminka vestoje houpe v náručí, mezitím starší dítě v koutě hraje na tabletu videohry. V místnosti je šum, někdo polohlasně povídá, občas hlasitě vykřikne menší dítě, ale ruch není takový, aby nebylo možno sledovat televizi. Nikdo samozřejmě nepředpokládá, že všichni včetně nejmenších dětí budou u televize nehnutě sedět a nikdo nevyžaduje naprosté ticho. Taková byla atmosféra sobotního promítání v Biu Oko.

Kino v klidu vychází vstříc specifickým potřebám diváků
Po příchodu do sálu tedy nebylo nutné hledat své sedadlo, protože vstupenky byly nečíslované. Postranní tlumená světla zůstala po celou dobu promítání rozsvícena. Citlivé uši některých diváků nezasáhly decibely ukřičené reklamy, ta byla před filmem zcela vypuštěna a zvuk zůstal, oproti běžnému promítání, ztlumený po celý zbytek projekce.

Děti, se kterými jsem do kina vyrazila, měly různé pocity, někomu se promítání v uvolněném režimu líbilo, ale někoho hluk v sále zneklidňoval. Promítaný film Planeta Česko Mariána Poláka většinu dětí zaujal maximálně na půl hodiny. Příroda, jak také poznamenal ve filmu hlavní protagonista, dnešní děti bohužel moc netáhne.
Protože pravidla zde nejsou, narozdíl od běžného kina, jasně dána, otázkou zůstává, jaké chování je vlastně ještě akceptovatelné a co už je takzvaně za hranou, co je opravdu nezbytné k tomu, aby se lidé s odlišným způsobem vnímání a hypersenzitivitou cítili v kině dobře, takže je tento projekt hlavně velkou zkouškou vzájemné tolerance a ohleduplnosti. Tentokrát touto zkouškou diváci prošli.

____________

text a foto Markéta Velebová / grafika archiv projektu Kino v klidu

Dalším promítaným snímkem v rámci Kina v klidu bude cenami ověnčená animovaná pohádka Coco!
Pondělí 7. května v BIO | OKO od 15:30 hod
V sudých měsících se promítá první sobotu dopoledne od 10 h, v lichých zase první pondělí odpoledne od 15:30.
Pořadatelé by projekt rádi rozšířili také do dalších měst v Česku. K tomu by měla sloužit nová webová stránka Kina v klidu.

Kino v klidu vychází vstříc specifickým potřebám diváků 2

Sdílejte

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *