Podle studie plno autistů ve skutečnosti dokáže číst řeč těla a lidské emoce a mohou mít empatii. Jen reagují na tyto podněty úplně jinak, než se očekává, a proto na okolí působí často opačně.
Například místo typické útěchy, která se v emočně vypjatých situacích očekává, autista nabídne radu, jak takovou situaci řešit. To potom může být považováno za nedostatek empatie nebo hrubost, přitom pro člověka s PAS je to snaha o projev empatie: řešení situace = empatie.
Za problémy s identifikováním vlastních i cizích emocí často stojí alexithymie – „emoční dyslexie“. Člověk s alexithymií má problém rozpoznat a popsat vlastní emoce, což často vede nejen k nepředvídatelným reakcím, ale i k omezené schopnosti vnímat emoce druhých lidí. Alexithymie se sice často pojí s autismem, ale objevuje se i přibližně u 3% neurotypiků. Oficiálně se ale pod poruchy ani postižení neřadí.
Někteří autisté dokonce tvrdí, že jsou hyperempatičtí. Přehlcení pocity a emocemi jiných lidí může vést ke zhroucení a nereakci člověka s PAS, což si potom okolí mylně vykládá jako nezájem a bezcitnost. Podle pozorování funkční magnetické resonance mají autistické mozky mnohem silnější a rozvětvenější spoje než neurotypické mozky. Samozřejmě ne každý člověk s PAS je empatický (ať už empatii vyjadřuje jakkoliv), což platí i pro neurotypiky. Vždy se jedná o konkrétního jedince.
Osvětový slide Autismus a empatie
text a grafika: Aneta Nováková
Jedna odpověď
„Podle pozorování funkční magnetické resonance mají autistické mozky mnohem silnější a rozvětvenější spoje než neurotypické mozky.“
Tato věta by nutně potřebovala uvést zdroj.