Byl Hans Asperger anděl, nebo padouch?

Byl Hans Asperger anděl, nebo padouch?

V knize Aspergerův syndrom: Život pod společenským tlakem je na dvaceti pěti stranách zpracovaný profil Hanse Aspergera, rakouského pediatra, po kterém je pojmenována jedna forma autismu. Na výročí jeho narození 18. února se slaví Mezinárodní den Aspergerova syndromu.

Kniha Aspergerův syndrom: Život pod společenským tlakem, kterou vydalo nakladatelství Galén, je významná nejen v tom, že je zde rozebraný život Hanse Aspergera. Ale také tím, že je to první knížka psaná českou autistkou. Jaroslav Hořejší s Ivetou Radkovovou diskutuje e-mailem i naživo a ona vypráví o svém dětství, dospívání, o specifikách, která má a která jí mnohdy brání dostudovat vysokou školu, někdy pracovat nebo setrvat v některých zaměstnáních a hlavně, k čemu ji okolí nutí. Dokonce konzultantka podporovaného zaměstnávání pro lidi s PAS jedné neziskové organizace zabývající se lidmi s autismem jí nutí na pracovní místa, ze kterých se Ivetě zhorší její psychický stav. Psychiatr Radkin Honzák ve své upoutávce ke knize píše: „O tom, jak člověk skutečně prožívá depresi, co mu bere a co dává, jsem se nejlépe poučil z publikace, kterou sepsal náš pacient. Při čtení tohoto textu o AS mám podobné pocity a prožívám rozčilení přecházející ve vztek, když okolí hrdinku nutí, aby dělala cosi nepodstatného jen proto, že se to tak patří, zatímco ona musí ještě srovnat tužky přesně podle pravidel, jež k tužkám náleží.

Hans Asperger: Anděl, nebo padouch?

Pediatr a profesor medicíny Hans Asperger byl nejspíše sám na spektru autismu. Pravděpodobně by dnes byl diagnostikován jako člověk s Aspergerovým syndromem nebo vysokofunkčním autismem. Do roku 2010 ho svět znal víceméně jako lékaře, jenž miloval handicapované děti, se kterými s láskou pracoval a k jeho výrokům patří jedny z nejpravdivějších vět, jak vychovávat a vzdělávat tyto děti. „Tyto děti často vykazují překvapivou citlivost k osobnosti pedagoga. Mohou se učit jen s těmi, kteří jim dávají skutečně porozumění a náklonnost, kteří jim ukazují laskavost a ano – humor. Přístup učitele ovlivňuje, zcela nezáměrně a nevědomě, náladu a chování dětí.“

Ve své době byl úspěšný a vážený pediatr. Nabádal kolegy, aby nikdy nevzdávali práci s dětmi s autismem. Mluvil u nich spíše o neurodiverzitě než o nemoci a vyzýval k tomu, aby je společnost přestala léčit a normalizovat. Pracoval na nejúspěšnější vídeňské klinice, která předčila svou dobu o desetiletí. „Se svými spolupracovníky zde vzdělávali tyto děti za pomoci uměleckých, dramatických, hudebních, literárních a přírodovědeckých disciplín místo toho, aby byly vězněny v ústavech“, píše Jaroslav Hořejší.

Byl první, kdo Aspergerův syndrom popsal na výzkumu 400 dětí. On sám diagnózu nazýval autistická psychopatie (dnes se ani psychopatie nepoužívá, ale mluví se o poruše osobnosti). Protože publikoval pouze v němčině, neznal ho anglicky mluvící svět. Jeho studie objevila v 80. letech minulého století londýnská pedopsychiatrička Lorna Wing. Sama měla autistickou dceru. Její manžel v roce 1981 přeložil do angličtiny některé Aspergerovy práce včetně publikace z roku 1944. Lorna Wing poté navrhla, aby jeden typ autistického chování byl pojmenován po Aspergerovi.

Hans Asperger: Anděl, nebo padouch? 1

Když se v roce 1992 vytvářel nový lexikon psychiatrie známý pod zkratkou DSM, zvažovalo se, zda AS přidat nebo ne. Už začaly prosakovat informace, že Hans Asperger měl také odvrácenou tvář a spolupracoval s nacisty. Nakonec stačilo svědectví doktorky Lorny Wing, která ho osobně poznala, že Asperger byl „hluboce věřící člověk a vždy oddaný svým pacientům“. Je zvláštní, že by diagnóza neměla projít do DSM jen proto, že pravděpodobně její objevitel spolupracoval s nacisty. To se přece nijak nedotýká toho, co o těchto dětech napsal za studie a že jeho výzkum předčil dobu a navázali na něho další lékaři, když jeho práce objevili. Nakonec tedy do diagnostického lexikonu DSM-IV. byly zařazeny jen dvě nové diagnózy ze čtyřiceti dvou navrhovaných, a to Aspergerův syndrom a bipolární porucha.

V roce 2010 vystoupil na sympoziu Ve stopách Hanse Aspergera historik Herwig Czech, jehož specializací bylo lékařství v době Třetí říše. Sám se musel vyrovnat s tím, že jeho dědeček byl přesvědčený nacista. V aule naplněné předními kapacitami, ale i příbuznými Hanse Aspergera předložil z archivu vídeňského zařízení Am Spiegelgrund, ve kterém se usmrcovaly děti s postižením, nalezené dopisy psané Hansem Aspergerem, které dokazují, že „podlehl teoriím eugeniky o méněcenných jedincích a o nutnosti eutanazie takových jedinců v zájmu čistoty rasy.“ Po přednášce nastal šok a předseda sympozia a přednosta kliniky, na které kdysi Asperger pracoval, nakonec vyzval všechny k minutě ticha k uctění památky všech dětí, jejichž osud historik odtajnil.

Text o Hansi Aspergerovi z pera Jaroslava Hořejšího je psán tak citlivě, že vás mrazí nebo vám ukápne slza, když čtete, jak se vyvíjela medicína za Třetí říše. Plán vyhlazení dětí s neurologickými poruchami, selekce mozků pacientů s postižením usmrcených v rámci nucené eutanazie k výzkumu, seznamy dětí nevhodných pro zahájení výchovy a jejich předání k usmrcení. Studenti medicíny se začali učit ne, jak pacienty zachraňovat, ale jak je usmrtit, na klinikách se začala zavádět speciální oddělení pro usmrcování dětí s postižením, s epilepsií, vrozenými vadami, schizofrenií, autismem… Odhaduje se, že během programu, který se jmenoval T-4, bylo zavražděno na 200 tisíc dětí a dospělých.

Hans Asperger: Anděl, nebo padouch? 3

V takové době, kdy většina lékařů sympatizovala s nacismem nebo mu byla fanaticky oddána, působil Hans Asperger. Na jednu stranu jsou dochovány jeho výroky, které svědčí o tom, že mnohé děti chránil například tím, že nepředával nadřízeným jména postižených dětí, a tak je nevydal k usmrcení. A na druhou stranu jiné děti s postižením svým podpisem odsoudil k smrti, protože chtěl například uchránit matku od utrpení: „Pokud by zůstala dívka v domácí péči, představovala by neúnosnou zátěž pro matku, která se musí starat o pět dalších zdravých dětí.“

Třetí říše měla tvrdé hranice, určila, které dítě má pro společnost hodnotu a na jeho výchovu ještě má cenu vynakládat výdaje. Asperger nacistickému vlivu ve Vídni zřejmě podlehl. Musel být značně ambivalentní, když čteme jeho výroky, nebo se ke konci války zalekl toho, kam čištění rasy zašlo. K jeho nebojácným výrokům patří v roce 1944 to, že vyzdvihl morální povinnost lékařů stát na straně slabých a postižených celou svou osobností. V kontextu té doby byli hrdinové, kteří se nechali zabít než by dělali zvěrstva. Mnoho lékařů uprchlo do Ameriky. Pak byli fanatičtí nacističtí “čističi” rasy od genetické zátěže. Asperger zřejmě za cenu přežití své a některých dětí s handicapem vydal jiné děti nacistům.

Dnes není nacistická doba, nevládne ideologie eugeniky, nikomu nejde o život jako tehdy, když nebude spolupracovat, přesto se v prosinci přehnala vlna, že rodiče dětí s těžkou formou autismu by měli mít právo své dítě nechat usmrtit. Můj syn s AS nemá rád historii, protože je podle něho jenom o mrtvolách a vraždách. Na argument, že musíme znát historii, abychom se z ní poučili, reaguje slovy, že se lidi učením dějin nepoučí. Možná má pravdu. Přesto existují lidé, kteří se poučili. Rozhodně jsou to lidé, kteří v ČR opravdu hájí práva lidí se zdravotním postižením. Je to nezávislý orgán Veřejného ochránce práv a jeho tým. Proto ho tolik lidí (i mediálně známých) nemá rádo a nejradši by ho zrušili. Těm studium historie nijak nepomohla a empatie jim chybí. Na zítřejší Mezinárodní den Aspergerova syndromu 18. února, který se v ČR slaví již popáté, budeme publikovat rozhovor s autistkou Ivanou Recmanovou, která je v poradním týmu ombudsmanky. A záhy si budete moci přečíst také velký rozhovor s dalším členem, právníkem Jiřím Černým, který se v týmu ombudsmanky kromě reprezentace problémů zrakově postižených, zaměřuje na práva osob s postižením napříč různými handicapy a životními situacemi.

Mezinárodní den Aspergerova syndromu se v ČR připomíná popáté. Popud k tomu dala smutná událost v lednu 2015. Dívka s Aspergerovým syndromem nám odkázala: Jen žijte a pomáhejte lidem, jako jsem byla já. Více v článku Připomeňme si slova Viki na její památku.
Bohužel nepomáháme stále dostatečně. V březnu 2018 spáchala sebevraždu další dívka s AS. Více v článku Zapalte svíčku za Ester Pokornou.
I my bychom zítra mohli uctít obě dívky minutou ticha a mnoho dětí s handicapem, které byly usmrceny.
Hans Asperger: Anděl, nebo padouch? 4

____________________

Text Dagmar Edith Holá / informace čerpány z textu Jaroslava Hořejšího v knize Aspergerův syndrom: Život pod společenským tlakem (nakladatelství Galén, 2018) a z některých zahraničních materiálů. První část knihy napsal Jaroslav Hořejší, druhou část česká autistka Iveta Radkovová. Kniha stojí rozhodně za přečtení. S Ivetou Radkovovou připravujeme rozhovor.

 

Sdílejte

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *