Profesor Mohr: Psychiatrická péče ve střední a východní Evropě je zanedbaná

Profesor Mohr: Psychiatrická péče ve střední a východní Evropě je zanedbaná
Začátkem května v prestižním vědeckém časopise The Lancet Psychiatry publikovali vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) závěry své studie, že psychiatrická péče ve střední a východní Evropě je zanedbaná, hospitalizace se užívá nad míru a není dostatek možností alternativní péče. Podle expertů navzdory očekávání péče o duševní zdraví v regionu stále spočívá na velkých psychiatrických nemocnicích, které jsou často v neadekvátním stavu. Systémy psychiatrické péče jsou dlouhodobě podfinancované, hospodaření s penězi je neefektivní, objevuje se porušování lidských práv a diskriminace. Na otázky o české psychiatrické reformě odpovídá profesor MUDr. Pavel Mohr, primář NUDZ v Klecanech.

 

Pane profesore, o reformě české psychiatrie se už hovoří řadu let. Jak je možné, že studie ukázala tak bídný stav psychiatrické péče?
Studie jen shrnuje současnou situaci – stav regionu střední a východní Evropy, v podstatě reflektuje aktuální stav psychiatrické péče. Její výsledky nejsou pro odborníky ani pro laiky jistě překvapivé, naopak podtrhují potřebu reformy v této oblasti,

 

Kdo studii prováděl, jak dlouho a co se zkoumalo a jak přesně v praxi?
Autorský kolektiv je mezinárodní, pod vedením PhDr. Petra Winklera, vedoucího oddělení sociální psychiatrie v NUDZ, jeho součástí byli i renomovaní odborníci, jako je prof. Norman Sartorius nebo prof. Graham Thornicroft. Jednalo se o průřezovou studii, která se zaměřila na posledních 25 let vývoje péče o duševně nemocné v celkem 24 zemích regionu. Stav se zkoumal pomocí analýzy publikované literatury a dotazováním expertů v každé zkoumané zemi.

 

Kdo stojí v čele reformy dětské psychiatrie a kdo psychiatrie pro dospělé? Kdo nese odpovědnost za takový stav psychiatrie u nás?
Reformy dětské i dospělé psychiatrie jsou součástí celkové reformy psychiatrické péče, jedná se o komplexní změnu. Reforma je zaštítěná a schválená Ministerstvem zdravotnictví ČR, odborně garantovaná Psychiatrickou společností ČLS JEP, participují na ní přední experti a instituce v oblasti, včetně zdravotních pojišťoven a uživatelů psychiatrické péče. V čele reformy stojí Rada reformy, jmenovaná ministrem zdravotnictví. Současný stav je výsledkem mnoha faktorů, od stigmatizace nemocných i samotného oboru, přes nehybnost v posledním čtvrtstoletí až po chronické podfinancování psychiatrie.MUDr. Mohr: Psychiatrická péče ve střední a východní Evropě je zanedbaná 1

 

Máme nedostatek dětských psychiatrů. S některými diagnózami mnoho z nich nemá nejnovější zkušenosti a znalosti. Říká se, že povolání dětský psychiatr není lukrativní, je podhodnocené, proto je jich málo. Je tomu tak a co se s tím bude dělat?
Dětská psychiatrie je dlouhodobě personálně poddimenzovaná. Mnozí psychiatři po ukončení specializačního vzdělávání již zůstanou u dospělé psychiatrie a dál v nástavbové specializaci nepokračují. Jednou z cest je změnit systém specializačního vzdělávání tak, aby po ukončení společného kmene  mohli zájemci o pedopsychiatrii získat dříve specializaci. Lukrativní povolání to jistě není, ale to není ani práce v dospělé psychiatrii.

 

Vyučujete psychiatrii na 3. lékařské fakultě UK v Praze. Jaký je zájem studentů o obor psychiatrie, a proč si myslíte, že tomu tak je?
Obecně je mezi absolventy lékařských fakult o psychiatrii zájem malý. Trochu jiná situace je ale u nás na 3. lékařské fakultě, kde je tradičně zájem relativně (vzhledem k tomu, že psychiatrie je malý obor) přeci jen větší. Myslím si neskromně, že to je dlouhodobě vysokou úrovní teoretické i praktické výuky a především díky osobnostem, jako je prof. Höschl, které dovedou vzbudit zájem.

 

Jsou dlouholetí psychiatři dál vzděláváni například v destigmatizaci lidí s duševním onemocněním? Medicína je všeobecně obor na studium po celý život. Je tomu tak i v psychiatrii?
I psychiatrie je samozřejmě v systému celoživotního vzdělávání a každý psychiatr musí v pravidelných intervalech prokazovat, že se systematicky dále vzdělává. V rámci dalšího vzdělávání však na destigmatizaci není kladen zvláštní důraz.

 

Jedním z cílů reformy je i destigmatizace psychiatrie a duševně nemocných. Jak moc důležité toto je? NUDZ vymýšlí různé projekty. Jsou úspěšné?
Jsme přesvědčeni, že destigmatizace je klíčová pro změnu pohledu na duševně nemocné i na samotnou psychiatrii. Je pravda, že NUDZ připravil celou řadu projektů cílených na širokou veřejnost i na studenty (kampaň „Dávám židli do kruhu“ na sociálních sítích, filmový festival „Na hlavu“, virální videa s pacienty, cyklus přednášek pro veřejnost, aj.). Na vyhodnocení jejich reálného dopadu je ještě brzy, nicméně platí, že musí být spíše kontinuální úsilí, jednorázové kampaně mají jen krátkodobý efekt. NUDZ také v rámci reformy připravil několik velkých destigmatizačních projektů, které byly schváleny radou reformy a jejichž realizace se připravuje.
MUDr. Mohr: Psychiatrická péče ve střední a východní Evropě je zanedbaná 2

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) v Klecanech

 

Kdo bude reformu psychiatrie financovat?
První etapa je podpořena Evropskými strukturálními a investičními fondy, v dalších fázích by její finanční udržitelnost měly garantovat zdravotní pojišťovny a platby sociálních služeb.

 

Jednou z vizí je vznik Center duševního zdraví, do budoucna v každém okresním městě. Co Centra budou nabízet? Kolik už jich je?
Centra duševního zdraví (CDZ) jsou novým prvkem v systému péče o lidi s duševním onemocněním. Budou poskytovat péči mobilní, ambulantní, krizové a denní služby lidem s vážným duševním onemocněním. Jedná se o formu komunitní péče, cílem CDZ je prevence hospitalizací či jejich zkracování, včasný záchyt rozvoje vážného onemocnění, pomoc k reintegraci dlouhodobě hospitalizovaných do běžné komunity. Služby CDZ budou službami zdravotně-sociálními, které budou poskytovány jedním společným týmem. Tým CDZ bude pracovat formou případového vedení a bude poskytovat flexibilní, individualizovanou službu cílové skupině pacientů ze spádové oblasti bez čekací doby. Péče bude nepřetržitá, CDZ budou spolupracovat ve svém regionu s dalšími službami, a to jak se specializovanými, tak s těmi, které jsou určeny pro běžnou populaci, například v oblasti zaměstnání, vzdělávání, bydlení či volnočasových aktivit. V současné době je před schválením prvních pět pilotních CDZ v Praze, krajích Vysočina, Jihomoravském, Olomouckém a Ústeckém.

 

Máme tolik kvalifikovaných pracovníků? Psychiatrů, psychologů, sociálních pracovníků, psychiatrických sester? Kde je vezmeme?
Jednoduchá odpověď: nemáme. Kde se vezmou, je jedním z budoucích problémů, určitě bude třeba zvýšit atraktivitu oboru mezi studenty lékařských fakult, psychologie a ošetřovatelství.
MUDr. Mohr: Psychiatrická péče ve střední a východní Evropě je zanedbaná 3

Profesor MUDr. Pavel Mohr

Jak je to s dodržováním lidských práv v psychiatrických nemocnicích? Čas od času se dočteme nebo doslechneme v médiích případy, kdy jsou hrubě porušována. Bude existovat nějaký dohled nad právy klientů?
Jsem přesvědčen o tom, že situace není tak zlá, jak ji někdy vykreslují média, která vždy akcentují jednotlivé excesy, špatné zprávy prodávají. O systematickém porušování lidských práv nemůže být řeči, každý individuální případ lze řešit standardní cestou – buď přes vedení organizace anebo přes příslušné regulační orgány, ministerstvo, lékařskou komoru, profesní organizace, případně cestou ombudsmanky.

 Psychiatrické instituce začínají více spolupracovat s neziskovými organizacemi. Co si o tomto sektoru péče o duševně nemocné myslíte?
Je to velmi významná oblast, vedle klasických neziskovek to je především spolupráce s pacientskými organizacemi a organizacemi sdružujícími rodinné příslušníky nemocných, které mají také významný hlas v reformě psychiatrické péče.

 

Následná péče po hospitalizaci – to je oblast, která u nás zaostává. Jaká je vize?
Jednak ve stávajícím systému sítě ambulantních služeb a jednak právě v rámci vznikajících Center duševního zdraví.

 

Existuje nějaký dohled, které médium, který lékař a jak informuje o lidech s dg F? A pokud vidíte porušení, co děláte? Má NUDZ nějakého tiskového mluvčího, který by se k tomu vyjadřoval? Nebo se vyjadřují sami lékaři, pokud chtějí vstoupit do sporu a uvádět stav věcí na pravou míru?
Žádný takový dohled (naštěstí) neexistuje, je to vždy osobní iniciativa jedinců. Pravdou ale je, že většina senzacechtivých zpráv a dezinformací jde na vrub povrchně informovaných novinářů. NUDZ nemá sice tiskového mluvčího, ale má pracovníka pro styk s médii, který primárně komunikuje dosažené výsledky NUDZ, k jiným kauzám se nevyjadřuje. Takové vyjádření je většinou na výboru Psychiatrické společnosti ČLS JEP, která skandalizující mediální výstupy a dezinformace často uvádí na pravou míru.

 

Jak si představujete ideální péči o duševně nemocné vy sám?
Ty teze jsou v zásadě obsaženy ve vizi reformy, se kterou se ztotožňuji. Péče o duševně nemocné by měla být humanistická, nediskriminující, individualizovaná, využívající všechny dostupné zdroje a prostředky, od moderní medicíny až po sociální služby.
______________
Rozhovor vedla Markéta Dohnalová / foto archiv MUDr. Pavla Mohra

VIZITKA:

MUDr. Mohr: Psychiatrická péče ve střední a východní Evropě je zanedbaná 4

Profesor MUDr. Pavel Mohr

Profesor MUDr. Pavel Mohr, Ph.D.  Absolvoval 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (1990), v roce 1991 nastoupil do Psychiatrického centra Praha (PCP), transformovaném v r. 2015 na Národní ústav duševního zdraví (NUDZ). Od r. 2009 působí ve funkci primáře kliniky PCP/NUDZ, v NUDZ též jako náměstek pro klinický výzkum a vedoucí výzkumného programu. V letech 1995–1998 pracoval jako vědecký pracovník v oddělení klinického výzkumu v Nathan S. Kline Institute for Psychiatric Research v USA. Vedle klinické práce se věnuje klinickému psychiatrickému výzkumu a pregraduální a postgraduální výuce, je profesorem psychiatrie na 3. lékařské fakultě UK v Praze, působí rovněž na Fakultě zdravotnických studií Technické univerzity v Liberci. Oblastí jeho odborného zájmu je psychofarmakologie a neurobiologie duševních poruch. Je autorem mnoha odborných prací, kapitol v učebnicích a monografiích, v recenzovaných mezinárodních a domácích odborných časopisech. Pravidelně přednáší na odborných setkáních doma i v zahraničí, je členem redakčních rad domácích i mezinárodních odborných časopisů a profesních organizací. V letech 2009–2011 byl předsedou České neuropsychofarmakologické společnosti, od roku 2011 předsedá mezioborové společnosti Czech Brain Council, kterou spoluzakládal, je zvoleným předsedou Psychiatrické společnosti ČLS JEP na roky 2019-2022

MUDr. Mohr: Psychiatrická péče ve střední a východní Evropě je zanedbaná 5

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) v Klecanech

BOX:
Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) vznikl transformací z Psychiatrického centra Praha 1. 1. 2015, sídlí na adrese Topolová 748, 250 67 Klecany. Vybudování nového moderního výzkumně a klinicky orientovaného centra umožnil projekt financovaný z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. NUDZ se má stát referenčním pracovištěm pro oblast duševního zdraví v České republice. Cílem klinického centra NUDZ jako referenčního psychiatrického pracoviště v ČR je vyprofilovat platformu k vyvíjení, testování a zavádění nejnovějších terapeutických metod do praxe, k vytváření léčebných standardů a k účasti na vzdělávání odborníků v oboru. Zvláštní pozornost je věnována výzkumu a léčbě poruch nálady, úzkostných poruch, psychotických poruch a duševních nemocí ve stáří včetně demencí. Součástí NUDZ jsou lůžková oddělení (celkem 60 lůžek), denní stacionáře, poradna pro poruchy paměti a specializované ambulance. Jako nespádové zařízení klinické centrum přijímá pacienty z celé ČR, s přihlédnutím k jejich klinickému profilu a k aktuálně probíhajícím výzkumným programům. NUDZ je rovněž výukovou základnou pro studenty 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a dalších magisterských a postgraduálních studijních programů (psychologie, neurovědy, biologie, sociologie, epidemiologie a další).

 

Sdílejte
One comment on “Profesor Mohr: Psychiatrická péče ve střední a východní Evropě je zanedbaná
  1. Pavel says:

    Pan profesor je skutečně borec. Měl jsem tu kliku (nebo spíš smůlu), že byl v PCP mým ošetřujícím lékařem. Je to prima člověk. Vše vysvětlí, řekne i mnohdy nepříjemnou pravdu. Ale je empatický, na nic si nehraje.

    Je sakra těžké přijmout svou nemoc jako fakt, ale on vám vysvětlí, že se nemáte za co stydět – bere vás jako rovnocenného člověka. Nikdy si nepotrpěl na titulech.

    Za sebe jednoznačně díky a mějte se hezky.

    Pavel

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *