Duševní nemocí trpí každý pátý Čech, říká nový předseda Psychiatrické společnosti profesor Pavel Mohr

Duševní nemocí trpí každý pátý Čech, říká nový předseda Psychiatrické společnosti profesor Pavel Mohr

Profesor MUDr. Pavel Mohr, PhD. se stal novým předsedou Psychiatrické společnosti ČLS JEP. Jeho funkční období začíná 1. 1. 2019, prakticky od května 2019 a bude trvat tři roky. Povídáme si s ním o praktických krocích reformy psychiatrické péče, kdy jako nejzásadnější vidí výchovu a vzdělávání nových odborníků, kterých je nedostatek. Dále je nezbytným postupem spolupráce zdravotníků a uživatelů psychiatrické péče, včetně jejich rodin. Palčivým problémem je dostupnost psychoterapie. Redukce počtu dlouhodobých (následných) lůžek musí jít ruku v ruce jak s řešením otázek sociálních služeb (zejména bydlením), tak i rozvojem komunitních služeb, na kterých se mohou nemocnice podílet. Nedílnou součástí reformy musí být kultivace mediálního prostředí, které má na stigmatizaci duševních nemocí velký podíl.

Pane profesore, přebíráte žezlo Psychiatrické společnosti v době, kdy se dala konečně do pohybu psychiatrická reforma. Jaké jsou vaše vize?

Vize reformy je jednoduchá: dotáhnout ji do úspěšného konce tak, aby se podařilo splnit všechny její cíle a především, aby změny pozitivně pocítili uživatelé psychiatrické péče.

Reforma začala budováním Center duševního zdraví převážně pro pacienty s těžšími diagnózami. Kdy se dočkají ostatní pacienti (závislosti, poruchy příjmu potravy, úzkostní lidé, autisti …)?

Původní myšlenka Center duševního zdraví (CDZ) je, aby poskytovala péči pacientům z celého spektra duševních onemocnění. Je ale zcela přirozené, že první kroky směřovaly k pacientům s psychotickými a afektivními poruchami. S rozvojem komunitních služeb se nabídka pochopitelně bude rozšiřovat, v plánu jsou centra pro dětské a adolescentní pacienty. Vše záleží především na personální dostupnosti a možnostech dlouhodobé finanční udržitelnosti. Pravdou také je, že CDZ nejsou univerzálním receptem, vždy budou existovat skupiny pacientů (např. se závislostmi, poruchami příjmu potravy apod.), které budou mít odlišné potřeby a budou vyžadovat odlišný přístup.

Duševní nemocí trpí každý pátý Čech, říká nový předseda Psychiatrické společnosti profesor Pavel MohrCo se stane s velkými psychiatrickými nemocnicemi? V co se budou transformovat?

Každá psychiatrická nemocnice připravuje svůj vlastní transformační plán, takže do určité míry sama rozhoduje o své budoucnosti. V plánu není jejich uzavření, ale ve větší míře budou poskytovat akutní psychiatrickou péči, kterou zabezpečují již dnes, ale v režimu následné péče. Redukce počtu dlouhodobých (následných) lůžek, které jsou nyní mnohdy spíše lůžky sociálními, musí jít ruku v ruce jak s řešením otázek sociálních služeb (zejména bydlením), tak i rozvojem komunitních služeb, na kterých se mohou nemocnice podílet.

Máte nějaký vzor v zahraničí?

Inspirujeme se všude tam, kde je funkční psychiatrická péče, bez ohledu, zda to je model britský, nizozemský nebo švédský – a současně se snažíme poučit z jejich zkušeností a případných omylů. Pravdou je, že se spíše poohlížíme směrem na západ než na východ.

Budete nějak ze své pozice řešit i dostupnost psychoterapie?

To je jeden z palčivých problémů celého systému péče o duševní zdraví, Psychiatrická společnost jej řeší spolu s klinickými psychology. Jednou z překážek jsou také nejasnosti ohledně budoucí podoby systému vzdělávání v psychoterapii, to řešíme společně s ministerstvem zdravotnictví.

Budeme mít dostatek odborníků pro multidisciplinární týmy?

Potřeba je již v současnosti větší, než je aktuální nabídka. Odborníci v první fázi jsou především nadšenci, lidé, kteří ideu komunitní péče, multidisciplinárních a terénních týmů již začali zavádět do praxe dávno předtím, než se příležitost současné reformy objevila. Dále se tu otevírá i možnost dalšího uplatnění pro odborníky, kteří budou přecházet z transformovaných psychiatrických nemocnic. Nejzásadnější je ale výchova a vzdělávání nových odborníků.

Jaká jsou úskalí reformy? Je něco, co by ji mohlo zbrzdit či zastavit?

Když vidím nasazení a entuziasmus lidí, kteří jsou tahouny reformy, tak věřím, že reformu dotáhneme do konce. Zásadní je samozřejmě setrvalá politická podpora, bez níž by žádné změny nebyly možné a díky níž se doufám podaří vyřešit i otázky dlouhodobého financování reformované psychiatrické péče a podporu resortu sociálních věcí.

Určitě máte data, kolik lidí v ČR využívá psychiatrickou pomoc. Jak jsme na tom?

Poslední úplná data jsou k dispozici za rok 2017, kdy bylo v ambulantních a lůžkových zařízeních v ČR ošetřeno celkem 652 780 pacientů, což je oproti roku 2016 nárůst o 2 %. Většinu, 60 %, tvořily ženy. Hospitalizací bylo ve sledovaném období 57 877. Pro doplnění údajů z Ústavu zdravotnických informací a statistiky, ve stejném roce Národní ústav duševního zdraví uskutečnil reprezentativní populační průzkum, který ukázal, že prevalence duševních poruch v české populaci je 22 %, tzn., že ve skutečnosti trpí duševní nemocí každý pátý Čech, přibližně 2,3 miliónu. Psychiatricky léčena je tedy přibližně jen jedna čtvrtina nemocných.

Duševní nemocí trpí každý pátý Čech, říká nový předseda Psychiatrické společnosti profesor Pavel Mohr 1

Co si myslíte o uživatelských hnutích, která přibývají? Pacienti a jejich blízcí se snaží více mluvit do péče. Je to prospěšné?

Spolupráce zdravotníků a uživatelů psychiatrické péče, včetně jejich rodin, je nezbytná, odborníkům dává jak zpětnou vazbu, tak pomáhá zlepšovat kvalitu poskytované péče. Myslím, že tuto spolupráci nikdo nezpochybňuje, otázkou je, zda se pokaždé podaří najít partnery pro vzájemný dialog.

Jak jsme na tom s dodržováním lidských práv v oboru psychiatrie?

I přes některé aktuální mediální kampaně si troufnu zobecnit a tvrdit, že dobře. Objektivním kritériem mohou být pravidelné reporty ombudsmanky, vládního Výboru proti mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání anebo výsledky inspekce Komise OSN proti mučení, které žádné zásadní nebo systematické pochybení nenacházejí.

NUDZ, kde jste primářem, rozjel kampaň destigmatizace Na rovinu. Jak moc je to podle vás potřeba?

Destigmatizace duševních nemocí, pacientů s duševní poruchou, ale i psychiatrie samotné je nutná na mnoha úrovních, nejen směrem k laické veřejnosti, ale i ke zdravotníkům z jiných oborů. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že jednorázové kampaně mají jen krátkodobý efekt, větší smysl má dlouhodobá systematická práce, která začíná již na základních a středních školách. Nedílnou součástí tohoto úsilí je také kultivace mediálního prostředí, které má na stigmatizaci duševních nemocí velký podíl.

A vaše osobní přání ohledně české psychiatrie?

Přeji si, aby psychiatrie, nejen ta česká, byla respektována jako moderní medicínský obor, rovnoprávný s ostatními obory, adekvátně financovaný. A aby měla vždy dostatek kvalitních a erudovaných odborníků, aby se stala atraktivní pro absolventy lékařských fakult a odborných škol a dokázala přitáhnout ty nejlepší z nich.

________________

Rozhovor vedla Markéta Dohnalová / foto Pixabay.com a archiv profesora Pavla Mohra

(Další rozhovory s profesorem Mohrem jste si mohli již v ATYP magazínu přečíst Psychiatrická péče ve střední a východní Evropě je zanedbaná a Nepropadejte panice, když se objeví ADHD.)

ATYP magazín je závislý na vás čtenářích. Pokud se Vám článek líbil, prosím, pomozte nám uskutečnit další. Za každou finanční částku jsme vděční. Číšlo účtu najdete na webu Nadační fond ATYP. Vážíme si Vaší podpory. Honoráře z Vašich darů platíme autorům textu, editorce, korektorce, u některých rozhovorů fotografovi.

________________

VIZITKA:Manželé Chuecos: Autisté pomáhají nám, ne my jim 9

Profesor MUDr. Pavel Mohr, Ph.D. Absolvoval 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (1990), v roce 1991 nastoupil do Psychiatrického centra Praha (PCP), transformovaného v r. 2015 na Národní ústav duševního zdraví (NUDZ). Od r. 2009 působí ve funkci primáře kliniky PCP/NUDZ, v NUDZ též jako náměstek pro klinický výzkum a vedoucí výzkumného programu. V letech 1995–1998 pracoval jako vědecký pracovník v oddělení klinického výzkumu v Nathan S. Kline Institute for Psychiatric Research v USA. Vedle klinické práce se věnuje klinickému psychiatrickému výzkumu a pregraduální a postgraduální výuce, je profesorem psychiatrie na 3. lékařské fakultě UK v Praze, působí rovněž na Fakultě zdravotnických studií Technické univerzity v Liberci. Oblastí jeho odborného zájmu je psychofarmakologie a neurobiologie duševních poruch. Je autorem mnoha odborných prací, kapitol v učebnicích a monografiích, v recenzovaných mezinárodních a domácích odborných časopisech. Pravidelně přednáší na odborných setkáních doma i v zahraničí, je členem redakčních rad domácích i mezinárodních odborných časopisů a profesních organizací. V letech 2009–2011 byl předsedou České neuropsychofarmakologické společnosti, od roku 2011 předsedá mezioborové společnosti Czech Brain Council, kterou spoluzakládal, je zvoleným předsedou Psychiatrické společnosti ČLS JEP na roky 2019-2022.

Sdílejte

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *